Minibrabčák miluje své oslavy a s každou další zvyšuje svou fantazii a nároky. A úkol zněl jasně: „Mami, příští oslavu bych chtěl pavoučí. Dort bude pavučina, kde pavouk bude žrát mouchu a z něj poteče krev!“ Ok…jde se na to:D
Byl to challenge, ale nakonec byla spokojenost na straně oslavence veliká, takže jsem si oddychla. Vybrali a zarezervovali jsem stejné prostory jako každý rok. Nejlepší servis, nabídka i vyžití pro děti v těsné blízkosti nás i všech Matesových kamarádů je A-Sport.
Po dinosauří oslavě se už i obsluha těšila, co letos vymyslíme. Těšili se popravdě i na duben 2020, kdy měl být Minecraft, ale to se zatím odkládá.
Dekorace
Vzhledem k tomu, jak rádi a s jakou vervou připravujeme vždy Halloween je jasné, že pavouků i pavučin máme v zásobě dost. Horší bylo vymyslet to tak, aby se děti zbytečně nebály a naopak si pavouky, pokud možno, oblíbily.
V obchodech s party vybavením jsou k sehnání bílé a černé roztahovací pavučiny, včetně malých umělohmotných pavoučků. My je měli ještě od Halloweenu. Navíc, když je kupujete jindy, než na Halloween, tak máte většinou slevu, protože jsou ve výprodeji.
Tyto pavučiny se docela špatně ze začátku roztahují, ale když se to podaří, tak se dají krásně natáhnout na téměř jakýkoliv materiál. Mají extrémní přichycovací schopnosti (jako reálná pavučina), ale má to i svá proti a tím je úklid. Dostat je z opravdu všech míst je dost složité, tak pozor na to.
Připravila jsem také několik obřích pavouků za pomoci dvou černých nafukovacích balonků a nastříhaného krepového papíru na proužky, jakožto nohy. Ty jsem poté umístila na ony pavučiny, na stoly a pár balónků jsem nechala navíc na hraní.
Dále v dekoracích nesměly chybět pavoučí ubrousky a také sbírka našich filcových pavouků, které jsem před lety nastříhala a stále skvěle slouží. Takto vyzdobený byl i stůl na dárky.
Pro rodiče, kteří budou sedět u stolu a tolik „řádit“ nebudou jsem připravila Fun Facts o pavoucích. Přiznávám, že jsem je připravovala i kvůli sobě, protože jsem neuvěřitelně silný arachnofobik.
Fun facts jsem napsala na kartičky, přilepila je na špejli a tu jsem zarazila do malých kalíšků s poházeným dřevem, aby to vypadalo jako pavoučí hnízdo ve stodole.
Sem tam balónek. Nesměl chybět ten s číslovkou oslavence a to bylo z výzdoby asi tak všechno:)
Hry
Asi tím nejdůležitějším na velkých dětských narozeninových oslavách je bezesporu zábava. Udivují mě často ty oslavy, kde se maminky primárně zaměří na vzezření oslavy, ale nedomyslí, co budou děti dělat dalších x hodin poté, co ocení výzdobu.
Oslavenec si často zve děti z různých prostředí. Některé jsou ze školy/školky, jiné z kroužků, další pak od rodinných přátel a úkolem oslavencových rodičů je stmelit a zabavit všechny děti, a pokud možno i dospělé na oslavě.
Je totiž velmi naivní představa, že spolu děti i rodiče, kteří se neznají, začnou spontánně mluvit a bavit se. Dalo by se říct, že tohle je ta fáze, která každého pořadatele vždy vyčerpá nejvíc, protože je často spojena s nervozitou, jak to celé dopadne.
U dětí na to ale jde vyzrát skrze hry, které děti dohromady hrají, poznají se a během oslavy často přejdou do fáze, že se již vzájemně nestydí a hrají si bez okolků všichni dohromady.
Hry musíte vymyslet tak, aby odpovídaly věku dětí, aby při hraní nedošlo k újmě na zdraví i majetku restaurace, a aby vám to v restauraci také povolili.
Například při poslední dinosauří oslavě jsme měli odkrývání fosilií z písku, což je jasné, že by se nikomu nelíbilo u 5letých dětí. Připravili jsme tedy hru na velkém gumovém ubrusu a v kufru jsem měla ještě vysavač, kdyby k nehodě přece jen došlo. Když obsluha uvidí, že si po sobě i uklidíte, bude samozřejmě shovívavější.
Lov pavouků
Jednoduchá příprava a posilování trpělivosti dítěte. Abych nemusela vše pořád vysvětlovat, připravila jsem pokyny ke hrám přímo u hry.
Vezmete koš na prádlo nebo větší krabici, ve které uděláte díry a těmi poté protáhnete provázek tak, aby se co nejvíce krát křižoval skrze vnitřek krabice.
Na dno naházíte pavouky a po obvodu krabice připravíte kolíčky nebo kuchyňské kleště. Děti mají za úkol vytáhnout pavouka ven, aniž by zavadily o pavučinu.
Můžete hru samozřejmě zpestřit několika způsoby. Mohou být soupeři a vyndavat rozdílně barevné pavouky a ten, kdo je bude mít dříve, vyhrál. Nebo může vytahovat jen jeden, ale ke hře mohou být přiloženy stopky a výsledková listina, aby vítěz na konci dne dostal nějakou odměnu.
Nakrm pavouka
Tuto hru známe asi z dětských dnů každý. Vezmete velký karton z obvodu krabice, přehnete ho do stříšky a do jedné strany uděláte otvory.
Já celý karton natřela černou barvou a z washi pásky vytvořila pavučinu. Z barevného papíru jsem vystříhala pavouky, kterým jsem nalepila legrační oči z obchodu s kreativními potřebami, aby se děti nebály (nikdy nevíte, jak bázlivé dítě vám na oslavu přijde).
Z papíru jsem vytvořila projektily, které je dobré opakovaně namáčet, aby se papír rozmočil a více zcelil. Přidávat postupně vrstvy papíru, aby vám vznikl hezký pevný projektil.
Můžete samozřejmě použít i míčky, ale s těmi se na takovéhle oslavě předem rozlučte, protože se odhodí někam jinam, případně díky skákání budou vadit obsluze, které se mohou motat pod nohama.
Pavoučí závody
Z jedné dlouhé krabice jsem vytvořila 2 závodní dráhy, které jsem zase upravila černou barvou a washi páskami. Reflexními fixami jsem na ně nakreslila pavouky a závod mohl začít.
Děti si vzaly plstěného pavouka a pomocí brčka mu pomohly dofoukat jej až do cíle. Kdo byl první, vyhrál.
Pavoučí skořápky
Toto je taková rychlovka, která vás může napadnout na poslední chvíli. Jen je nutné počítat s tím, že musíte takovou hru obsluhovat. Principielně je ale starou známou, kterou jsme už určitě někdy hrály.
Pod kelímek schováte malého umělohmotného pavouka a děti koukají, jak kelímky mícháte, pavouka přemisťujete a nakonec hádají. Je to primitivní, já vím, ale děti to vždy náramně pobaví.
Pavoučí sběr
S tímhle to byla docela sranda, protože jsme se s vedením restaurace ujistili, že atrakce půjde uklidit, ale po několika hodinách hraní se ukázalo, že úklid je dost náročný a nakonec nás ji uklízelo 5 dospělých.
V principu jde o chůzi na laně. Samozřejmě jsem ale nezavěšovali lana, nýbrž na zem lepili pásku do tvaru pavučiny. Rozházeli jsem po „pavučině“ figurky různého hmyzu a děti našlapovat jen po pásce a sbírat brouky k jídlu.
V této hře si děti samy hrají na pavouky a sbírají brouky na čas a zároveň opatrnost při našlapování, protože za každý větší přešlap začalo dítko od znovu.
A s tím uklízením to bylo tak, že se nám páska během jejího zašlapování natolik přilepila k zemi, že jsme ji trhali po milimetrech. A navíc jsem k tomu nějak zapomněla udělat foto:(
Nenech se chytit
Tato hra je určitě zajímavá, ale nám se ji nepodařilo uskutečnit úplně podle plánu, takže jsme ji nakonec odinstalovali ještě před oslavou. Mohlo totiž dojít ke zranění nebo zničení majetku a to jsme rozhodně nechtěli riskovat.
Pokud to však podmínky dovolí, tak děti to velmi baví. Jde o to samé jako u první hry, ale v životní velikosti. Mezi různé háčky na stěně třeba v chodbě přivážete šňůru na prádlo a různě ji křížíte, aby byl průchod velmi těžký.
Poté stejně jako Catherine Zeta Jones ve filmu Past má dítě projít skrze pavučinu (ve filmu lasery u sejfu), aniž by někde zavadilo, protože by upozornilo pavouka a ten by ho chytil. Aktivita je to skvělá, ale nedoporučuji nechat u ní děti bez dozoru.
To byly asi všechny hry, které jsme na této oslavě měli. Děti moc bavily a ještě jsme hráli jednu nezařaditelnou, kterou vymyslel minibrabčák, ale je také ke zvážení.
Při narození sestřičky totiž od miminka dostal elektrického pavouka na ovládání. Mělo se s ním hrát na babu. Hru jsme vyzkoušeli ještě před začátkem oslavy a popravdě jsme pavouka raději uklidili. Děti se mohly bát, jelikož se ho báli i dospělí a navíc by na pavouka mohl někdo šlápnout, a pak by se z veselí stalo neštěstí:)
Jídlo a dort
Pro mě asi jedna z věcí, na kterou se těším nejvíce je dort a to jeho příprava i konzumace. I když se často snažím připravit parádní oslavu pro své děti, tak stejně nejhezčí moment bývá, když donesou dort.
Je to z toho důvodu, že děti o něm většinou neví nebo alespoň vůbec netuší, jak bude vypadat. Řeknou své přání a já se ho snažím zhmotnit.
U dinosauří oslavy tomu bylo i tak, že jsme trochu kecali (já vím, lhát se nemá a dítěti už vůbec ne) i z toho důvodu, že chceme vidět reakci na to, když něco nejde, není a nebude. Řekli jsme tehdy minibrabčákovi, že kvůli péči o miminko nemám čas připravit dort. Ta radost, když ho z kuchyně přinesli byla nepřekonatelná (dort jsem připravovala 2 dny za pomoci s hlídáním naší chůvy).
Podruhé už bych to tomu dítěti neudělala, ale vidět ho nesměl. Tentokrát jsem již nedělala dort tak gigantický, ale o to složitější na přání minibrabčáka.
Ten dost jasně specifikoval svou představu hned den po dinosauří oslavě🙂 Pavučina s pavoukem, který žere mouchu a z ní vytéká krev. Ano, nebojte, napadlo mě navštívit s ním odborníka, ale zatím se jeví normálně:DD
Pavučina s pavoukem, který žere mouchu a z ní vytéká krev.
Minibrabčákova představa o dortu
Korpus byl čokoládový a rybízovou marmeládou a potažený bílým fondánem domácí výroby ze sušeného mléka. Poté nastalo tvoření.
Jeden menší korpus jsem celý rozemlela a spojila s čokoládou a máslem do tvarů, ze kterých byli poté pavouci a drobenku z korpusu jsem dala na východ z pavoučího hnízda.
Z čokolády jsem tvořila pavučiny, kterými byl celý dort pokrytý. Vcelku výzva byly muší křídla, které jsem vyrobila z jedlého papíru, který jsem vystřihla do tvaru křídel a štětečkem a jedlou barvou pomalovala.
Na takto připravený dort jsem poté aranžovala pavouky a mouchu, které jsem ještě potáhla černým fondánem a z jahodového cukru jsem vytvořila oči.
Jedinou nejedelou částí dortu byly pavoučí nohy, které jsem vytvořila z čistidel na fajfky v proužkovaném vydání, aby napodobovaly nohy sklípkana. A dále malí pavouci z umělé hmoty, které jsem na různo zabodla do pavučin a fondánu.
K tomu jsem navíc připravila domácí cookies se zbytkem čokolády na zdobení jako laskominu ke stolu s dárky.
Tak takto nějak vypadala poslední oslava před koronou, kterou ještě šlo dělat „ve velkém“. Nyní bude už druhá oslava v duchu rodinném a trochu té skromnosti to taky asi i chtělo, takže jsem ráda, že vidím, že minibrabčák netrucuje a těší se z každé oslavy. Mimochodem měl na přání Zombie dort a hodně dam ze skupiny o pečení už volalo po tom psychiatrovi pro mě i syna:DD
Zatím mohu nasbírat síly a inspiraci na další větší oslavy, až to zase bude možné:)
