Jakmile máte děti, tak jednoduše cestujete, výletujete a pořád něco vymýšlíte. Nabízím malou pomoc s vymýšlením a dovolím si vás inspirovat Děčínskem. Ideální je tato lokalita pro rekreační sportovce, ale i milovníky umění a architektury. Jak jsme to zvládli my s 3 a 7 letými dětmi?
V první řadě ubytování
Do Děčína jezdíme velmi často, protože nás místní nabídka aktivit učarovala. Volíme čas dovolené podle volné kapacity ubytování v hotelu S- Centrum. Pamatuji, že když jsem dojela poprvé na parkoviště tohoto hotelu na naše 10. výročí, tak jsem se málem rozbrečela:D
Hotel je v bývalé továrně na skla do auta a sdílí své parkoviště se supermarketem Tesco v nepříliš hezké části Děčína. Pozor ale! Vzhled v tomto případě skutečně klame. Nabídka ubytování nabízí nádherné propojené pokoje s velkými postelemi (Quenn`s bed) a příjemnou koupelnou.
Samotný hotel v sobě ukrývá restauraci, bowling, masáže, sauny, lukostřelbu, minigolf a velmi milý personál. Neměli jsme při žádném pobytu jedinou výhradu, stížnost či problém a i při pozdních příjezdech nám recepční uložila večeře do lednice. Takže za nás jasná volba základny k našim četným výletům.
Zážitky
Děčín svou polohou na samé hranici s Německem a řekou Labe proudící centrem s upravenou cyklostezkou až do Drážďan, nabízí super nabídky pro pěší, vodáky i cyklisty. My jsme díky místní super cestovní kanceláři (chápejte, milý pán, co má zážitkovou CK) Rafty Děčín vyzkoušeli hned několik zážitků.
Na raftu
S sebou do Děčína jsme si kvůli známé cyklostezce vzali kola. Doporučuji, pokud můžete, tak tak učiňte, i když nejste super cyklisti. S pánem z CK jsme se pohodově dohodli na půjčení raftu pro naši malou rodinku, na délce plavby i na vyzvednutí a předání kol.
Nebyli jsme si jisti, jak budeme psychicky i fyzicky zvládat plavbu s malými dětmi, které se logicky na tak velkém korytu začnou po chvilce nudit. Naštěstí pán neměl vůbec problém s tím, že můžeme dojet pouze do Schmilky, což je na hranicích s Německem ještě dále za Hřenskem.
Po zaškolení jsme se vydali na cca 2 hodinovou plavbu, což bylo naprosto akorát jak pro děti, tak pro naše nervy s dětmi:) Zde na nás již čekal pán z CK s našimi koly. Předali jsme si vybavení, pokecali, nasvačili se a na kolech jsme se vydali na cestu nach Dresden.
Na kolech
Cesta po stezce je jednoduše očista pro duši. Jedete téměř celou cestu podél řeky a projíždíte nádhernými kamennými masivy Českosaského Švýcarska a přilehlými lázeňskými městečky.
My nejsme ultras cyklisti v takových těch kondomových dresech, před kterými by člověk musel uskakovat do pangejtu, protože vás nehodlají objíždět, aby si nezkazili časovku, takže jsme od sebe ani od dětí neočekávali moc. Měl to být hlavně hezký, klidný výlet s rodinou plný hezkých výhledů a dobrého jídla.
Na jídlo jsme se stavili v příjemné restauraci na břehu Labe s prostornou terasou v Bad Schandau. A i v době plného covidového šílenství tu probíhalo vše v pořádku a poklidu. Myslím, že ani ceny nebyly nijak výrazně zarážející, takže jednoduše relax.
Po obědě v Bad Schandau jsme pokračovali ještě o kousek dále k prvnímu mostu na silnici 163, kde jsme přejeli na druhý břeh a vraceli se zpět. Tato cesta byla také velmi příjemná. Stále rovinka, vedoucí podél řeky nazpět s lepším výhledem na skály, kde jsou umístěny i naučné cedule.
Nezapomněli jsme se stavit alespoň na zmrzku ve vyhlášené restauraci Dolní Grund v Dolním Žlebu. Byl to velmi příjemný den a aniž bychom se nad tím nějak extra zastavovali, tak se nám podařilo zdolat 31 km. Nás to nijak extra neunavilo, ale museli jsme brát ohledy na minibrabčáka, kterého jsme nechtěli utahat na malém kole.
Tiské stěny
Myslím, že toto je jeden z takových klasických výletů v okolí, kam rozhodně každý zamíří.
Tak tady je za mě pár poznatků:
Do stěn se platí vstup. Bohužel…kasa je na kopci a neberou karty, takže 2/3 lidí si kopec vyběhla 2x, včetně nás.
Nemám strach z výšek, ale přiznávám, že zde jsem nespustila a téměř nepustila ruku své 3 leté dračice. Je zde hodně náhlých srázů, a často jdete po rovince, kde před vámi je malá škvírka a při bližším pohledu vidíte, že je to okraj stěny. Malé děti „na volno“ bych rozhodně nepouštěla.
V Tisé u kostela, kde je mimo jiné i parkoviště, restaurace a obchod se sportovním vybavením se v létě nachází i stánek s naprosto vynikající zmrzlinou a kávou. Tam jsme chytře zapomněli peněženku a po zjištění, že se nahoře platí vstup a jen hotovými, jsme byli velmi rádi, že jsme se takto nečekaně vrátili k autu:)
Prošli jsme hned několik stezek Tiskými stěnami a byly tu samozřejmě i části ve spodní polovině, kde se naopak děti vyřádily, skály a jeskyně si proběhly.
Jen bohužel, člověk je občas zvířetem a téměř v každé hloubi nějakého výklenku či jeskyně se povalovaly použité kapesníky, jakožto toaleťáky. Proto jsme děti nakonec už moc do útrob kdejaké jeskyně pouštět nechtěli.
Při návratu z tohoto výletu jsme díky pádu naší dračice museli neprodleně slečnu na místě svléknout a jet rovnou na hotel do vany. Na schodech, které vedou ke stěnám a i z nich, dračice zakopla a rozplácla se přímo do hromádky od pejska, která byla velmi mile uložena přímo uprostřed schodu.
Königstein
Když přejedete Hřensko a pojedete dál směrem na Drážďany, tak kousek za hranicemi narazíte na Königstein. Je to malé městečko na břehu řeky Labe, kde najdete malý zábavní park pro děti. Nejvíce bych ho přirovnala k Fajnparku u Chlumce nad Cidlinou.
Jmenuje se Elbe – Freizeitland a všude se značí s maskotem v podobě bobra. Vstupné je okolo 12 EUR, děti 9 EUR a do 3 let jsou zdarma. Mají i nějaké rodinné vstupné, ale to už si na místě nebo na webu sami zjistíte, co vám vyhovuje.
Park jsme navštívili mimo sezónu a bylo rozhodně prima, že tu nebylo moc lidí. Z mého pohledu jsem ale asi zmlsaná našimi parky, Disneylandem a celkově na mě tento působil podobně, jako park pro děti v Polsku za českými hranicemi v Harrachově, který stojí na místě bývalého Hitlerjungen parku:D
Atrakce byly omšelé, špinavé a za mě i nepříliš bezpečnostně zajištěné. Nemám na mysli, že bych potřebovala pásy nebo možnost „nesmět“ otevřít dveře drátěného vozíku jedoucím cca v 4 metrové výšce. V takových atrakcích zde (správně) spoléhají na to, že si děti ohlídáte. Spíše mi vadily takové věci jako vyčuhující kusy zrezivělého plechu v bludišti či betonové propady.
Možná to ale popisuji moc dramaticky. Jednoduše bych to popsala tak, že park je levný, nečekejte zázrak, hlídejte si děti a nenechávejte je moc prozkoumávat atrakce samotné, ale jinak si to určitě užijete. Náplň je to ale tak na 3 – 4 hodinky max.
Ideálně můžete výlet doplnit o návštěvu parádní pevnosti na vrcholu Königsteinu.
Drážďany
Tak klasika, že? Zwicker, galerie, nábřeží, katedrála, zmrzka a Primark.
Určitě, jestli chcete něco zajímavého a nevšedního, tak doporučuji plavbu lodí z Děčína do Drážďan. Píši o tom v článku z našeho výročí, takže na něj ráda odkáži zde.
Tentokrát jsme jeli autem. Plavba je dlouhá a pro děti velmi nudná + věděla jsem, že naplním pár větších tašek v Primarku…da-h:D Vzali jsme to tedy vcelku tradičně.
Procházeli jsme se klidně a pohodlně po centru kolem Zwickeru – nádherné galerie s parky a fontánami s příjemnou zvonkohrou na hodinové věži. Měli jsme s sebou 2 relativně malé děti, takže jsme nikam nespěchali a prohlížení umění v galerii jsme ani neplánovali.
Sama atmosféru centra a všudypřítomná architektura podobná pražskému centru působila sama a bez stresu. Na náměstí u katedrály, která byla za 2. světové války vybombardovaná do základu a znovu postavená jsme si koupili zmrzlinu a pokračovali s ní na nábřeží, kde jsme v parku chvilku poseděli a protáhli si nohy.
Nakonec jsme zakončili cestu v již zmiňovaném Primarku, kde bych ráda upozornila na jednu věc. Plaťte pokud možno hotově! My jsme zvyklí platit především bezhotovostně, takže jsme byli okradeni zaměstnankyní, která naši kartu okopírovala a do konce dne nás připravila o 40.000,- korun. Kontaktovala nás naše banka s tím, že to již společně s dalšími 20 případy řeší německá kriminálka a vzhledem k mezinárodní povaze případu na to má ze zákona 90 dní.
No…peníze nám banka připsala na jiný účet asi do týdne, ale reálně máme rok 2022 a toto se stalo v roce 2019 a zablokovaný inkriminovaný účet je stále zablokovaný s nulovým posunem.
Děčínská ZOO
Po menším šoku a lehkému poklesu nálady z Drážďan jsme se vyspali a vyrazili na další výlet. Tentokrát do ZOO.
V děčínské zoologické zahradě jsme byli již několikrát, takže jsme věděli, co nás čeká. Avšak, pokud sem pojedete poprvé, tak je fajn zmínit pár detailů.
Především ten, že celá ZOO je postavená ve vcelku prudkém kopci a na mnoha úsecích jsou chodníčky tvořené různě vystouplými balvany. Rozhodně je ZOO nádherná, ale také fyzicky náročná a pro kočárky často skoro nepřístupná. Doporučuji tedy, vemte nosičku a podpatky vynechte.
To je asi to nejdůležitější, co by vás mohlo zaskočit, a pokud to budete mít na paměti, tak za odměnu uvidíte několik zvířat, které jiná ZOO v Čr nemá. Za nás určitě grizzly, medvídek mýval a česká fauna – jezevec, rys a zmije.
Občerstvení je zde fádní a klasicky smažené, ale hlady neumřete.
Parkování pro pár aut, nic megalomanského. Podobné, jako u brněnské ZOO.
Naučné stezky, cedule pro děti a hřiště jsou zde super.
Podtrženo, sečteno – malá příjemná ZOO se zajímavými zvířaty v kopci mezi stromy.
Zámek
Rozhodně památka a atrakce, kterou byste neměli vynechat při návštěvě Děčína. Zámek je posazen na skále nad Labem a obklopen nádhernými květinovými zahradami. Ideální doba návštěvy je konec května, kdy se na zámku tradičně pořádá i květinový festival s řemesly, super jídlem, malými pivovary a ukázkami sokolnictví, koní a hudbou.
Na zámku je také dlouhodobě výstava Lega, která je také prima. Třicátníci asi spíš, než malé děti ocení obrovský model Bradavic z Harryho Pottera a děti si užijí v koutku s Lego hlavolamy a skládáním.
Ona i samotná procházka po okolí zámku v parku mezi pávy potěší a uklidní. Je zde z nějakého důvodu prostě příjemná atmosféra.
Hřensko
Ano, nesmím vynechat klasiku v podobě dlouhého plahočení se „vietnamským břehem“ Hřenska až k tomu, co vás opravdu zajímá. Tedy, vlez do lesa a následně na Edmundovu soutěsku.
Děti by asi měly navštívit co nejvíce míst vlastní země a jejích zajímavostí, k nimž nepochybně Edmundova a Divoká soutěska + výšlap na Pravčickou bránu patří. Okolí toho určitě nabízí mnohem více, další stezky i soutěsky, ale toto je takový základ.
Na plavbu lodičkami se neobjednává a určitě se na vás dostane. Procházky ale určitě zase jen s nosičkami na miminko. Občerstvení je v celém Hřensku a nebo po výstupu z lodičky v Edmundově soutěsce.
My využili kratší plavbu lodí s Labskou plavební do Hřenska, čímž jsme vyřešili i parkování a pro děti to nebylo tak dlouhé jako kdybychom se plavili až do Drážďan.
Závěr
Myslím, že celkově jsme toho na děčínsku nenavštívili zrovna málo, a přesto je toho ještě tolik, co bychom navštívit mohli. Z čehož plyne, že jsme Děčín a okolí rozhodně ještě neuzavřeli a po další návštěvě sem zase hodím nějaké tipy na výlety.
Doufám, že vám článek byl alespoň malou inspirací nebo porovnáním vašich zážitků s těmi našimi:)
Výletům zdar!
