Před dvěma lety jsem si vytvořila na naší zahrádce malý záhonek, který vznikl díky odstranění shnilých dřevěných trámů. Místo toho, abych tento lysý úsek zatravnila, vytvořila jsem optimální bylinkovou zahrádku pro čistě kuchyňské účely.
Na konci loňské sezóny byly ale bylinkové keře tak velké, že mi bylo jasné, že se tam letos již nevejdou. Nemám příliš prostoru záhonek rozšiřovat do šířky, tak jsem se ho rozhodla zvednou do výšky.
Asi díky tomu, že jsme měli vždy velkou zahradu, na které bylo hodně práce, jsem dříve žádný velký fanda do zahradničení nebyla. Při návrhu mojí maminky, jestli strávíme nějaký čas na zahradě v záhonku, mi přeběhl mráz po zádech, protože co člověka baví hodiny, dítě omrzí po pár minutách.
Posledních pár let mám však k dispozici malinkou, ale vlastní zahrádku. Ráda říkám útulnou, protože to tolik nepodtrhuje, jak malinká ta zahrádka vlastně je. Z tohoto důvodu nemohu a ani nechci z našeho kusu trávy, dělat záhonky plné věcí, které stejně těší jen mě.
Minibrabčáci by mě stejně nesnášeli za každý centimetr omezení fotbalu, jak tomu bylo u naší mamky, která takto pravidelně přišla o celou úrodu jablek, když jsme balonem strom párkrát očesali.
Jak na to
Na internetu aktuálně „frčí“ fotografie zvednutých zahrádek do tvaru spirály, ale to mi dispozice nedovolila a stejně se mi to úplně nelíbí. Rozhodla jsem se tedy pro vycházení z původního tvaru obdélníku.
První kroky
Nejprve jsem začala vyndavat všechny zasazené bylinky, aby byl záhon úplně prázdný a lépe se rekultivoval. Poté jsem stávající zeminu rýčem převrátila, prokypřila, přidala hnojivo a promísila s novou zeminou. možná se to nezdá, ale na tento záhonek jsem měla k dispozici 250l nové zeminy a 60l čistě bylinkového substrátu a vyšla jsem s tím tak akorát.
Máta
Stejně jako ostatní zahrádkářské naivky jsem první sezónu zasadila mátu mezi ostatní bylinky a dnes již vím, že to byla chyba. Máta je neúprosný a téměř nezničitelný plevel, který během několika sezón i přes silnou kontrolu, pomalu udusí ostatní rostlinky v záhonku.
Z tohoto důvodu jsem ji celou nemilosrdně vyrvala a to až do 30-ti cm pod povrchem. Nechala jsem jen malinkou mateční rostlinu, kterou jsem umístila do velkého květináče doprostřed záhonku.
Krytí plotu
Věděla jsem, že záhonek při zvednutí, bude opřený o dřevěný plot. Nejenže by zemina plotem propadávala, ale časem by začal plot hnít a musel by být odstraněn i se záhonkem. Vymýšleli jsme tedy s brabčákem, jaký materiál bude pro pokrytí optimální.
Měla jsem v hlavě izolační geotextilii, co se používá u jezírek, ale Brabčák se bál, že by to nestačilo a také prohnilo. Se dřevěnou či překližkovou deskou by to dopadlo stejně, takže jsme se dívali po nějaké plastové desce.
V hobby marketu jsme poté oba skončili u té mé geotextilie, kterou nám doporučil i prodavač, jen s tím rozdílem, že se to nejmenuje geotextilie, ale protivlhkostní nopová fólie pro ochranu spodní stavby, takže shame on me, že jsem to takto spletla.
Avšak přejděme k pozitivům této folie, která je lehká a velice dobře se s ní pracuje. Lze jí ohýbat a zastřihávat podle potřeby. Perfektně drží zeminu pohromadě, takže i přes vlastní ohebnost je pevná a snese velký tlak. A co především…je skutečně velice levná.
Ohraničení a tvoření tvaru
S pomocí jednoduchých a především levných dřevěných plůtků jsem poté jen ohýbáním kreslila tvary do záhonku, až jsem se rozhodla pro optimální pokrytí.
Pomocí dvou obdélníků jsem vytvořila druhé patro. Plůtek jde celkem dobře s pomocí kleští přestřihnout a tvořit kratší části. Tyto nové záhonky jsem naplnila zeminou, abych plůtky upevnila a mohla stavět dále.
Jedním samostatným plůtkem jsem poté vytvořila třetí patro. Aby plůtky mohly pevně držet, tak jsem je potřebovala do sebe zaklínit. Zase, díky dobré manipulaci s těmito plůtky, lze motyčkou či lopatkou jednotlivé kolíky od sebe odpáčit, aby vznikly mezery. V místech těchto spojů stačí kladivem kolíky zatlouci do stávajícího spodního plotu a pevný spoj je na světě.
Znovu jsem patro zasypala zeminou. Poslední čtvrté patro je už jen takový malý truhlíček na jednoleté bylinky, jako je majoránka a bazalka. To je jen vtlačené do zeminy.
Usazení bylinek
Od začátku, kdy jsem začala celou přeměnu tvořit, jsem měla na paměti i to, kam pak budu jednotlivé bylinky umísťovat. Mezi bylinkami mám totiž pro minibrabčáka i jahůdky a vzhledem k přetrvávající galaktické invazi slimáku na celém území naší planety jsem jim tyto plody nechtěla „dát sežrat“. Věděla jsem tedy, že je budu dávat až do vyšších pater, ať to těm slizkým vetřelcům trošku znepříjemním. Jahody jsou tedy až ve třetím patře.
Mezi bylinkami je i mnoho těch, které přirozeně slimáky odpuzují, takže ty jsem podle potřeb dala hned do spodního patra. Mezi tyto bylinky patří tymián, šalvěj, kopr, levandule a mnoho dalších, které ale na zahrádce nemám.
Slimáky můžete samozřejmě sbírat a házet do kýble se solnou vodou, kde se zaživa roztékají do Slurp slizu. Ale dělejte to, když minibrabčákovi kážete o tom, že nemá šlapat na mravence, a pak sami podporujete sběr slimáků s hesly „Zemři slimáku, zemři!“. To je námět pro moderní dětské psychology, kteří by mě asi stáhli z kůže:)
O mátě jsem již psala, takže jen znovu upozorním, že pokud nechcete mít mátu všude, tak ji dejte do květináče. Nepomohou ani záhonové plůtky v zemi, máta je jednoduše podleze. Na druhou stranu má soused voňavé sekání trávníku, protože má máta je již u něj v trávě.
Ostatní bylinky jsem již zasadila podle jejich náročnosti na slunce, stín a vlhkost.
Hnojení
Ačkoli jsem substráty kupovala již s promíseným hnojivem, tak jsem stejně doplnila do vrstvy pod bylinkami i hnojivo pro bylinky a zeleninu.
Pod jahody jsem si pak speciálně dojela pro sloní trus, který mohu pod jahody a africké fialky vřele doporučit, nehledě na to, že minibrabčák je celý bez sebe, že mu pod jahody nas*al slon:) Kyblík tohoto zázraku stojí jen 70,- a dá se zakoupit v pražské zoo.
Finále
Ve finále jsem všechny bylinky ještě zasypala zeminou, aby si sedly. Přikryla jsem je mulčovací kůrou, především jahody, které se bez zakrytí množí, jak králíci v březnu a minibrabčák záhonek ochotně zalil, až s přehledem vyplavil semínka petrželky. A nesmím zapomenout na minibrabčákova žabáka, který už dva roky bez řečí záhon hlídá:)
