Ostropestřec Mariánský – pěstování, sklizeň, semínka

Žijeme v nové době, někdo říká v době jedové, někdo zrychlené, někdo odpadkové. Každopádně má dnešní doba vliv na nás všechny a naše tělo se musí potýkat s mnohými škodlivinami a ty, jak jest známo, odchází z těla přes játra. Dnes si řekneme něco o rostlině, jejíž účinky jsou právě pro naše játra blahodárné. Koukneme se, jak ta rostlina vypadá, jak se pěstuje, sklízí a především, jak z ní ve finále vytlučeme nějaké to semínko.

Ostropestřec mariánský

Historie a účinky

Řekněme si to na rovinu. Ostropestřec je ošklivý, nevzhledně vyhlížející plevel, který vám bez milosti rozdrásá ruce, pokud si nevezmete rukavice na sváření.

V podstatě se jedná o druh bodláku s fialovým zakončením v květu a drobnými bílými skvrnami na listech.

Jeho původ si můžeme všichni dohledat jinde, ale aspoň okrajově uvedu, že pochází z oblasti Kanárských ostrovů, jak jsem se sama nedávno dozvěděla. Přídavné jméno (mariánský) v názvu je přisuzováno mateřskému mléku Panny Marie, které tuto rostlinku potřísnilo a vytvořilo jí typické bílé skvrny na listech.

Stejně jako super hezká holka, je málokdy genius, tak stejně tato rostlinka je super nepříjemná, ale má neuvěřitelné schopnosti. Hold se většinou nenaděluje dvakrát.

Bylina nám může odpomoci od depresí, problémů se žlučníkem, žlučníkovými kameny a třeba i odstranění částí kůže, když se ho snažíte sklidit.

Nejdůležitější je však jeho schopnost v oblasti léčení a regenerace jater. Pro vážnější onemocnění si asi raději skočte do lékárny pro jeho extrakty, protože byste to mohli při čekání na semínka i zabalit. Avšak pro prevenci a detoxikaci při takovém tom sem tam užívání, je pěstování vhodným zpestřením péče o bylinky. 

Pěstování

Ostropestřec je v podstatě konzumovatelný úplně celý, ale většina pěstitelů jde především po semínkách. Na ty je při pěstování dlouhá čekací lhůta, protože i po samotné sklizni se ještě dlouho čeká při sušení.

Sazenice se dají koupit na farmářských trzích, jarmarcích či u vašeho oblíbeného květináře či zelináře. Rozhodně je nehledejte v Holandských květinách v obchodních domech.

Sázíme na jaře, ideálně v dubnu ze semínek, v květnu ze sazenic.

Při sázení je dobré počítat s velkým prostorem, kolem každé rostlinky, která se přes sezónu zvětší zhruba desetkrát. A to do výšky i do stran. Zároveň ji zasaďte někam, aby k ní nebo do ní nemohly přijít či upadnout děti. Rostlina je totiž perfektně bráněna velice ostrými trny.

Necháváme růst až do konce července bez zvláštní péče. Kromě mšic se ostropestřci škůdci vcelku vyhýbají a zálivku si rostliny také berou i z drobných letních dešťů. Takže pokud se děsíte, že jste jeden letní večer nezalili zahradu, tak ostropestřec bude tou jedinou rostlinou, které je to úplně šumák:)

Sklízení

Celé léto jsme se těšili z této rostlinky, která nám rostla jako Adéla po večeři a sem tam při sběru tymiánu do steaku, nám mile svými trny připomněla, že tu stále je.

My jsme s blaženým úsměvem a krvavým tymiánem běželi domů a těšili se na tu chvilku, kdy vezmeme nůžky, ufikneme rostlince hlavu a klackem z ní vymlátíme semena.

A ten čas již nastal.

Je půlka července a na rostlince se ve fialových květech začíná objevovat bílé chmýří. U tohoto bodláku je proces na vlas stejný, jako u pampelišky. Proto je důležité, sklidit v této fázi všechny hlavy/květy rostliny dříve, než chmýří vyleze z hlaviček ven a rozfouká se vám po celé zahradě.

Připravte si tedy košík, mísu či jinou nádobu na květy, ostré zahradnické nůžky a ideálně svářečské rukavice nebo alespoň pracovní kožené. Rostliny se v této fázi celkem tvrdě brání a její trny jsou skutečně značně ostré.

Při sběru ušmikněte všechny hlavy rostliny. Tedy i ty, kde chmýří ještě nevidíte, ale fialové okvětní lístky tu již nejsou nebo jsou seschlé.

Zbytek rostliny poté důkladně odstraňte ze záhonu a zlikvidujte.

Sušení

Nasbírané hlavičky ostropestřce klidně nechte v prodyšném proutěném košíku či rozložené na plachtě. Dbejte však na to, aby nádoba měla pevné dno.

Z hlaviček budou semínka při sušení postupně sama vypadávat, tak o ně nechcete přijít.

Zbytek semínek budete totiž tvrdě získávat, takže tato jsou vlastně bez boje a zadarmo.

Osobně jsem hlavičky ostropestřce nechala sušit na chladném, suchém místě přibližně měsíc. Sušení můžete samozřejmě urychlit sušením na slunci, ale nechtěla jsem riskovat rozlítání semen po zahradě.

Proces jsem ukončila ve chvíli, kdy z květenství vypadávala semínka při sebemenším pohybu košíkem.

Získáváme semínka

Při získávání semínek jsem vyzkoušela rovnou několik technik, jelikož jich je většina zdlouhavá a neúčinná.

Od mlácení květů paličkou z hmoždíře, přes drcení jsem přistoupila k časově náročné, avšak efektivní technice rozstřihávání hlav.

Dobře mířené rány přímo do hlav rostliny

Květy se snažíme mlátit paličkou od hmoždíře

Zjistila jsem, že při mlácení, květ opustí asi jen 50% semínek, což při dvou rostlinách nebude valný výsledek. Pouze při systematickém rozstřihávání hlav zahradnickými nebo kuchyňskými nůžkami, získáme úplně všechna semínka ostropestřce.

Doporučuji ale i mlácení či drcení, jelikož jsou květy poté poddajnější. Po rozstřihnutí a vytlačení semínek z květů, zbytek květu vyhodíme.

Po tomto procesu však máme sběrnou nádobu plnou semínek i chmýří a kousíčků rozdrcených květů.

Musíme vyčistit obsah sběrné nádoby natolik, aby nám ve finále zůstala jen čistá semínka.

Hrubý obsah sběrné nádoby jsem nejprve několikrát přesypala přes síto na halušky, kde semínka krásně propadávala a ostatní nepořádek zůstával v sítu.

Haluškové síto je ideální pomocník

S rukavicemi pomáháme přesypávat

Semínka s nepořádkem opakovaně přesypáváme

Po opakovaném přesypávání vám zbude u semínek jen lehký, avšak nežádoucí nepořádek. Vezměte tedy fén, umístěte ho do rozumné vzdálenosti od mísy a začněte znovu přesypávat semínka z jedné nádoby do druhé.

Opakujte zase proces do té doby, dokud vám nezůstanou jen čistá semínka.

A máte sklizeno!

Semínka uložte do sklenice a používejte, jak uznáte za vhodné. Každý známe jiný recept, jak se semínky nakládat.

Nasbíráno, zabaleno

Zabaleno

Někdo semínka mixuje na prach a s medem je přidává do čaje. Jiný zase semínka praží a vaří z nich kávu a úplní experti si připravují lihové tinktury a podávají ji na lačno po kapkách.

Pokud jste sklidili semínek hodně a větší obtíže vás netrápí, můžete svůj těžce vybojovaný poklad předat někomu blízkému, kdo je na tom hůře, nežli vy.

Je to jen na vás:)